Značku
PRIM lze označit příměrem „rodinné stříbro“. Význam náramkových hodinek značky PRIM však nebyl a není zanedbatelný ani na světové mapě jemnomechanického průmyslu. To dokazuje i rostoucí zájem, věnovaný v zahraničí těmto hodinkám, které se od roku 1949 vyrábějí v Novém Městě nad Metují.
Právě označení Czech Made je jedním z mnoha důvodů, pro který se o značku PRIM zajímá stále více lidí. V době, kdy je většina značkových hodinek vyráběna či montována pod švýcarskou vlajkou a zbytek hodinářského průmyslu je umístěn převážně v Asii (především v Japonsku, Číně nebo Hong Kongu), je právě tradice a historická kontinuita výroby PRIM významnou hodnotou, která stojí za připomenutí.
České země mají velmi dlouhou tradici ve stavbě hodin - slavné astronomické hodiny Staroměstské radnice, Staroměstský orloj, uvedený do provozu v roce 1410, je ještě dnes v chodu s originálním strojem. Od roku 1889 se píše historie hodinářské výroby také ve východních Čechách. Toho roku založila dolnoslezská firma Gustav Becker v Broumově svoji filiálku na výrobu budíků a jiných velkých hodin. Závod byl v roce 1930 odkoupen firmou Junghans a v roce 1945 zestátněn.
Již v roce 1946 začal vznikat na troskách původních německých továren poválečný hodinářský průmysl. Za tím účelem byl založen národní podnik Chronotechna se sídlem ve Šternberku. V Novém Městě nad Metují byl v roce 1949 otevřen pobočný závod národního podniku Chronotechna, který byl pověřen zavedením výroby českých náramkových hodinek. Od roku 1969 nese tento závod jméno ELTON a je samostatným podnikem.
První československé hodinky byly opatřeny strojkem PRIM, kalibr 50, jehož konstrukční vzor vycházel z 11linkového kalibru francouzské firmy LIP R25 o výšce 4,4 mm. Byl vybaven 15 kameny, švýcarským kotvovým krokem a malou vteřinovou ručkou. Frekvence šroubkové setrvačky byla 18 000 kyvů za hodinu. Na tuzemský trh byly tyto hodinky poprvé uvedeny v roce 1957.
Původní exempláře českých náramkových hodinek nesly značku Spartak, avšak v roce 1958 se prosadila značka PRIM. Stejná, jako dala Chronotechna Šternberk svým budíkům a nástěnným hodinám. Tento fakt s sebou přinesl dlouhodobé následky. Značka PRIM se zásluhou výrobků podniku ELTON z Nového Města nad Metují stala velmi populární a díky chybám při privatizaci obou již nezávislých firem zavdala příčinu k mnoha zdlouhavým soudním sporům o práva na užívání značky PRIM.
Kalibr PRIM 50 byl v následujících letech dále vyvíjen. Model 52 dostal datový věnec, model 55 centrální vteřinovou ručku s jednoduchým nepřímým náhonem. U modelu 57 byl kombinován datový věnec s centrální vteřinovou ručkou. Pouzdra byla mosazná, buď niklovaná a chromovaná nebo zlacená (zpočátku s 20 mikrony, během dalších let byla tato vrstva díky dokonalejší technologii snižována až na 3 mikrony).
S kalibrem strojku 50 byly pro československou armádu vyrobeny speciální hodinky s ocelovým pouzdrem, černým číselníkem, svítícími ručkami a s otočnou lunetou. Tento model nazvaný Orlík byl vyroben v roce 1968.
V roce 1970 byla zahájena výstavba nového závodu, ve kterém firma sídlí dodnes. V té době bylo obvyklé, že byla oficiální výrobní náplň doplněna o výrobu vojenské techniky. S ohledem na charakter výroby firmy ELTON to byly převážně jemnomechanické součásti do rozněcovacích systémů dělostřelecké munice, součásti pro optické zaměřovače tanků atd. Vybudování nového závodu a doplnění technologického zázemí právě o technologie potřebné k vojenské výrobě však přineslo ELTONu značné rozšíření jeho možností.
Na základě zkušeností s kalibrem 50 až 57 zahájilo deset pracovníků konstrukčního oddělení ELTONu v polovině šedesátých let vývoj vlastního kalibru, který dostal označení 66. Jednalo se o 11linkový strojek s klasickým kotvovým krokem a frekvencí 18 000 kyvů za hodinu. Byl velmi podobný Švýcarskému kalibru ETA 1080. Oproti kalibru PRIM 50 byl počet kamenů zvýšen na 17 a byl zvolen energeticky výhodnější přímý pohon centrální vteřinové ručky. Odvozený kalibr 68 ukazoval navíc datum a byl použit mechanismus s nezávislou korekcí data.
V následujících letech pokračoval úspěšný vývoj mechanických strojků dámskými hodinkami. První kalibr tohoto druhu – kalibr 70 (51/2×63/4 linek) se ukázal jako příliš malý, a proto i velmi výrobně náročný. V roce 1971 byl zaveden do výroby poněkud větší strojek s rozměry 63/4×8 linek. Kalibr označený číslem 80 měl frekvenci 21 600 kyvů za hodinu, která byla později použita i pro všechny následující kalibry PRIM. Z dnešního hlediska veskrze moderní, i když ne závratně originální kalibr označený jako řada 90, byl vývojově dokončen v roce 1978. Oproti původnímu provedení byl zvětšen průměr strojku na 111/2 linek, počet kamenů se zvýšil na 21. Kalibr 96, který byl vyráběn až do roku 1989, měl výšku 5,5 mm a byl vybaven samonátahem. O něco vyšší provedení kalibru 97 bylo vybaveno ukazatelem dne a data.
ELTON samozřejmě pozorně sledoval i nové trendy směřující k hodinářské elektronice. Ladičkový strojek nazvaný Elton měl průměr 28 mm a frekvenci 360 Hz. V roce 1969 bylo vyrobeno jenom asi tucet prototypů. Pro tuzemského uživatele byly takovéto hodinky příliš drahé. Významným faktem je především zvládnutí technologie výroby těchto hodinek. Vývoj byl dotažen až do fáze funkčních vzorků. To se povedlo pouze několika málo firmám na světě.
V ELTONu byly quartzové strojky zavedeny v roce 1982. Velmi úspěšný byl strojek PRIM kalibr 200, 210 a 220 s průměrem 25,6 mm, všechny s centrální vteřinovou ručkou a výšce 4,8 mm, s datovým kotoučem 5,5 mm; kalibr 220 měl dvojitý kalendář. ELTON rovněž vývojově a výrobně zvládl produkci quartzových strojků pro nástěnné a stolní hodiny, a tak významným způsobem rozšířil výrobu hodinářského zboží.
V letech následujících po roce 1990 prošel ELTON těžkým obdobím, které způsobily hned tři okolnosti najednou. Za prvé to bylo téměř okamžité zastavení zbrojní výroby. Za druhé privatizace, díky které se prakticky rozpadly všechny dosavadní distribuční cesty. Třetí okolností bylo skokové otevření trhu a hlad zákazníků po jakémkoliv zahraničním zboží. Tento zájem vycházel z předpokladu, že všechno, co pochází ze zahraniční, je lepší. V tomto ohledu svou roli sehrála i designérská rozmanitost zahraničních výrobků. Třetím faktorem byla masová výroba quartzových hodinek v Asii, díky které se změnil poměr cen mechanických a quartzových strojků v neprospěch mechanických.
Po tomto zvratu učinil nyní již zprivatizovaný podnik poslední pokus s mechanickými hodinkami. S přihlédnutím ke kořenům původu byl připraven strojek PRIM kalibr 64 s výškou 5 mm jako 11˝ linkový kalibr se 17 kameny, datovým věncem a s ručním nátahem. Kalibr 69 opatřený samonátahem byl vysoký 6,65 mm. Avšak domácí výroba se ukázala být příliš drahou a výroba strojků musela být definitivně ukončena.
Na rozdíl od šternberské Chronotechny - bývalého mateřského podniku - ELTON výše popsané těžkosti ustál. To nejhorší má firma za sebou a díky radikální reorganizaci a změně obchodní politiky jí nechybějí předpoklady k růstu. Právní a především výrobně-technologickou kontinuitu dnes nese nástupce ELTON n.p. - společnost ELTON hodinářská, a.s., která může jako jediný dodavatel náramkových hodinek po právu označit své výrobky, hodinky značky PRIM, slovním spojením Czech Made.
Převzato ze serveru prim.cz
< zpět
